Proč se podávají antibiotika nalačno

Nás ale zajímá, proč to tak je. Některá antibiotika se užívají před jídlem, s dostatečným předstihem. Důvod je podobným jako u mléčných výrobků. Spolu s potravou v žaludku dochází a k pomalejšímu vstřebávání antibiotik či vázání účinné látky na různé složky potravy a tím ke snížení jejich účinku.

Příklady antibiotik, které se zpravidla podávají před jídlem: Amoclen, Amoxihexal, Duomox, Ospamox, Augmentin, Amoxicilin, Amoxiklav, Oxacilin, Prostaphylin, Apo-Ampi, Ampicilin, Unasyn, V-penicilin, Ospen, Neloren, Sumamed, Rulid, Dalicin nebo Sporanox.

Antibiotika, která se podávají s jídlem

U dalších antibiotik je to přesně naopak. Je vhodné je podávat buď s jídlem, nebo po něm. Opět správnou informaci naleznete na příbalovém letáku léku. Důvodem podávání po jídle je nesnášenlivost žaludku s antibiotiky. Nalačno tak může dojít k podráždění žaludku a například zvracení a podobně. To platí třeba i u zvířat, o čemž jsem se už jednou přesvědčil. Veterinář předepsal kočce antibiotika a jednou jsem zapomněl dát je kočce až po jídle. Do 15 minut vyzvracela vše, co měla v žaludku (jen prášky a šťávy), jak jí ho samotné podráždili.

Antibiotika, která se zpravidla podávají s jídlem nebo až po něm: Doxybene, Doxyhexal, Deoxymykoin, Biseptol, Oriprim, Primotren, Contrimoxazol al, Zinnat, Furantoin, Efloran, Entizol, Sporanox nebo Nizoral.

Ke na době podávání nezáleží

Aby toho nebylo málo, jsou samozřejmě i taková antibiotika, kde je to jedno: Rovamycin, Klacid, Flukonazol, Ciphin, Mykomax, Nolicin, Gyrablok, Ofloxin, Zanocin, Ciplox, Cifloxinal nebo Cipranol.

Tento článek NENÍ náhradou příbalového letáku, informace jsou pouze orientační, vždy si přečtěte příbalový leták svého léku, nebo se zeptejte lékárníka! Smyslem je pouze vysvětlit způsob, proč se antibiotika podávají tím a tím způsobem.

Některé druhy kontaktních čoček mají v sobě zabudovaný UV filtr, který je na velice vysoké úrovni a plnohodnotně chrání rohovku lidského oka před škodlivými vlivy UV záření. Příkladem těchto čoček jsou kontaktní čočky značky Acuvue, u kterých je UV filtr vždy více než 90%, z nich jmenujme kvalitativně nejlepší Acuvue Oasys, 1-Day Acuvue TruEye nebo Acuvue Advance Plus.

Sluneční paprsky jsou všudypřítomné

Poslední průzkumy ukazují, že sluneční intenzita není nejvyšší jen kolem poledne, ale také v dopoledních a odpoledních hodinách, jestliže jsme tedy např. na dovolené, měli bychom svůj zrak chránit stále.

A v tom nám právě pomáhají i kontaktní čočky s UV filtrem, když sluneční brýle nestačí. Sluneční paprsky pronikají kolem obroučků brýlí, pokud jsou ještě zintenzivněny odrazy od plážového písku nebo hladiny moře, můžou být pro vnitřní struktury očí ještě vážnější hrozbou.

Při nadměrném vystavování očí může docházet k několika velmi vážným onemocněním očí, jako jsou katarakta nebo sněžná slepota.

Často můžou být čočky jedinou ochranou

V létě se také vyskytnou případy, kdy sluneční brýle nebo klobouk jako ochranu proti slunci mít prostě nemůžete – ve vodě nebo při sportu. V těchto chvílích jsou čočky jedinou ochranou rohovky, které po poškození UV zářením není schopná regenerace. UV filtry obsahují i kontaktní čočky značky Cooper Vision, např. Avaira nebo Frequency 58 UV.

Je ale třeba říci, že kontaktní čočky sice skvěle chrání rohovku, ale nejsou ochranou pro celé oko, jeho další části – sklivec, víčka. Nejlepší ochranou je proto spojení několika pomůcek proti slunci.

Služba Google Health - úvodní stránka

Služba Google Health - stránka se záznamy odběrů krve

Jak předpovědět chřipkovou epidemii

Google Health není jediným počinem Google ve zdravotnictví. Známá je i jeho služba Google Flue Trends, která na základě dotazů z vyhledávání klíčových slov spojených s chřipkou určuje výskyt chřipky v populaci. Na následujícím obrázku je vidět, jak služba vypadá pro Německo (Data pro Českou republiku nejsou dostupná, ale Německo je dostatečně blízko).

Služba Google Flu Trends

Co se psychoterapií léčí?

Uplatnění je velmi široké od léčení psychóz po pomoc v životních situacích či vztazích. Nejčastěji to jsou však různé neurotické poruchy (úzkostné poruchy) a fóbie, jako například agorafobie, panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha, sociální fóbie další specifické fóbie.

Individuální psychoterapie

Jedná se o formu psychoterapie, které se účastní pouze klient a psychoterapeut. Zpravidla má formu hodinového sezení, během kterého probíhá rozhovor. Sezení jsou podle povahy jednorázová či pravidelná – týdenní nebo měsíční. Ostatní formy psychoterapie se zde užívají méně.

Skupinová psychoterapie

Terapie se účastní kromě psychoterapeuta několik klientů zároveň. Sezení je delší, trvá 1,5 až 3 hodiny, aby všichni měli dostatek prostoru pro své vyjádření. Důležitá je zde anonymita mezi klienty, aby mohli o svých tématech bez problému hovořit. Skupinová psychoterapie pomáhá konfrontovat vlastní pohled na věc, vlastní hodnocení sebe sama nebo vlastních problémů, které klienta tíží. Při skupinové terapii se více využívá i dalších technik, jako arteterapie, dramaterapie a další.

Skupinová psychoterapie je zpravidla součástí komplexnějšího a dlouhodobějšího léčení. Může probíhat například v rámci denních stacionářů či hospitalizace.

Je psychoterapie hrazená pojišťovnou a kolik stojí?

Stacionáře s psychoterapií:

• Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov
• Denní sanatorium Horní Palata
• Psychosomatická klinika Eset
• Psychosomatická klinika Praha 6 Patočkova
• Dejvické psychoterapeutické centrum

Individuální psychoterapie se platí zpravidla 400 až 1000 Kč za jedno sezení. Platí se na místě, nebo v případě doporučení lékařem je možná úhrada zdravotní pojišťovnou. Protože ale psychoterapeuti nejsou lékaři, nemají často s pojišťovnou smlouvu a možné hrazení tak není. Ti co ji mají, jsou pak omezeni určitým počtem hodin, takže se může stát, že budete hradit například každé druhé sezení. U skupinových sezení je to jiné. Pokud je skupinová psychoterapie součástí léčení (například protialkoholického), je hrazena celá pojišťovnou v rámci celého léčení.

Kdo je psychoterapeut

Psychoterapeut není lékař. Často ale může být psychoterapeut zároveň a psychiatrem a pak obě profese splývají. Aby se z někoho stal psychoterapeut, musí absolvovat několikaletý psychoterapeutický výcvik. Pokud si chcete být jisti kvalitou a důvěryhodností psychoterapeuta, více informací ohledně standardů, výcviků a psychoterapeutickém kodexu najdete na stránkách České psychoterapeutické společností.

Kde najít psychoterapeuta:

• Psychoterapie Praha
• Psychoterapie Prachatice
• Psychoterapie Hradec králové
• Psychoterapie Přerov
• Psychoterapie Jihlava
• Psychoterapie Brno
• Psychoterapie Liberec
• Psychoterapie Pardubice
• Psychoterapie Mladá Boleslav
• Psychoterapie Valašské Meziříčí
• Psychoterapie Karlovy Vary
• Psychoterapie Ostrava
• Psychoterapie Plzeň
• Psychoterapie Roudnice nad Labem

Psychoterapeutický výcvik

Je poměrně náročná několikaletá škola akreditovaná mezinárodní psychoterapeutickou společností. Budoucí psychoterapeuti zde absolvují celkem 1500 hodin psychoterapeutického výcviku.

Slovník pojmů:

• Imaginativní psychoterapie – technika, kdy se u klienta vyvolávají různé obrazy na které pak spontáně navazují další výjevy – imaginace.
• Hlubinná abreaktivní psychoterapie – technika, která pracuje s pamětí a tím, jak funguje lidská psychika a organizmus. Vychází z toho, že při nějakém prožitku se do paměti ukládají informace o stavu organizmu, což později může vyvolávat právě problémy.
• Gestalt psychoterapie – jedná se o směr zaměřený na prožitkovou a somatickou psychoterapii.
• Autogenní trénink – relaxační technika, kterou může člověk provádět sám na sobě.
• Psychoanalýza – teorie osobnosti založená Sigmundem Freudem, spočívá v tom, že každý psychický jev má svoji příčinu. Psychoanalýza se využívá dnes právě v psychoterapii.
• Psychoterapeutická škola – směr psychoterapie. Jsou jimi například: Psychoanalýza, Individuální psychologie Alfréda Adlera, Analytická psychologie C. G. Junga, Rodgerovská psychoterapie, Behaviorální psychoterapie, Kognitivně behaviorální terapie, Daseinanalýza, Logoterapie, Transpersonální psychoterapie a Dynamická a interpersonální psychoterapie
• Základy psychoterapie –
• Rogersovská psychoterapie – směr psychoterapie, který klade důraz hlavně na přítomnost klienta, nikoliv na jeho minulost.

Knihy o psychoterapii:

• Teorie a praxe skupinové psychoterapie – Irvin Yalom, Molyn Leszcz
• Aktivity pro skupinovou psychoterapii
• Skupinová arteterapie – Martin Liebermann
• Příběhy terapeutických skupin – Stanislav Kratochvíl

Odkazy:

• GESTALT PRAHA, IVGT, IGT
• ČESKÁ PSYCHOTERAPEUTICKÁ SPOLEČNOST
• Česká psychoanalytická společnost
• INSTITUT SKUPINOVÉ ANALÝZY

Mezinárodní organizace

EFPP – European Federation for Psychoanalytic Psychotherapy in the Public Sector, EPF – European Psychoanalytical Federation, IPA – THE INTERNATIONAL PSYCHOANALYTICAL ASSOCIATION, APssA -The American Psychoanalytic Association, British Psychoanalytic Council, The Institute of Psychoanalysis.

Karcinom děložního hrdla

Jedná se o jedno nejčastějších rakovinových onemocnění u žen v České republice (spolu s rakovinou prsu). Jeho původcem jsem pravděpodobně lidské papillomaviry (používá se zkratka HPV). Ty se přenáší mezi lidmi a šíří pohlavním stykem. Setkají se s nimi každé dvě ze tří žen. U většiny z nich se jim organizmus dokáže ubránit a pouze o malého procenta viry zůstanou v organizmu, kde v pozdějším věku (zpravidla nad 35 let) mohou rozvinout toto onemocnění – rakovinu děložního čípku. Ročně je u nás diagnostikováno kolem 1000 případů rakoviny děložního hrdla (na 100 000 žen připadá ročně 20 nově zjištěných případů) a zemře na něj zhruba 350-400 žen.

Prevence

Jednou z možných prevencí je očkování proti papillomavirům. To je potřeba provádět v čas, nejlépe ještě před započetím sexuální aktivity (očkování se většinou provádí ve věku od 12 do 25 let). Část očkování zpravidla hradí zdravotní pojišťovny (vakcíny Ervarix i Silgard) – cena se pohybuje okolo 7 000 Kč.

Mnohem významnější je v prevenci právě cytologické vyšetření (neboť vakcínu je možné aplikovat jen v případech ještě před stykem s papillomaviry). Právě toto vyšetření se stalo součástí screeningu v České republice. Screening je termín pro plošné preventivní vyšetření populace ve snaze odhalit včas vážná rakovinová onemocnění. Cytologické vyšetření se provádí u gynekologa stěrem buněk z děložního hrdla a následným testem v cytologické laboratoři – hledáním možných abnormalit, které by naznačovaly možné rozvinutí onemocnění. Jde o preventivní vyšetření, které umožní včas zachytit onemocnění a zabránit jeho plnému propuknutí. V ranných fázích onemocnění stačí jen malý zákrok, který může zachránit ženě život. Proto je velice důležité vyšetření podstupovat pravidelně, jednu každý rok. Toto vyšetření navíc plně hradí zdravotní pojišťovny, takže není žádný rozumný důvod, ho neabsolvovat.

V minulém článku bylo zmíněno, jak samovyšetření varlat můžeme preventivně předcházet pozdnímu odhalení jejich nádorů a jak takové vyšetření provádět. Na idnes.cz se teď objevil i článek pro dámy s video návodem, jak provést samovyšetření prsou.

Samotné samovyšetření prsů samozřejmě není dostačující a rozhodně nenahradí důkladnou a pravidelnou prohlídku u gynekologa. Přečtěte si další informace o nádoru prsů.

Další návod, jak si vyšetřit prsa

Pravděpodobně jste se setkali s tím, že vám doktor předepsal antibiotika a při vyzvedávání v lékárně vás lékárnice upozornila, že nesmíte jíst mléčné výrobky. No jo, ale to říkají pokaždé, ale nikdy neříkají proč. Stačí jednou říct proč, a už bych si to pamatoval. Takhle ale ani není jisté, že to budu dodržovat, když netuším, proč.

Zkusil jsem se tedy zeptat, zda to platí po celou dobu, nebo jen v době podávání antibiotik. Dostal jsem ale jen neurčitou odpověď o možné alergii. Přišlo tak na řadu rychlé vyhledání na Googlu a pak přečtení vždy zavrhovaného příbalového letáčku.

Antibiotika a mléčné výrobky

A hned je důvod jasný: účinná léčebná látka v antibioticích se váže na některé prvky a tím se stává neúčinná. Jedním z nich je vápník, který je obsažen právě v mléčných výrobcích. Přesnější zdůvodnění najdete právě na příbalovém letáčku (nejedná se jen o mléčné výrobky). Například pro lék Doxybene je to přesně takto:

Vstřebávání doxycyklinu z trávicího ústrojí mohou snižovat např. ionty hliníku, a hořčíku (obsažené v lécích, které snižují žaludeční kyselost) a ionty vápníku (obsažené také v mléce a mléčných výrobcích a ve vápník obsahujících ovocných šťávách), přípravky obsahující železo, aktivní uhlí a cholestyramin. Doxybeneby se měl proto užívat 2-3 hodiny před užitím těchto léků nebo požitím uvedených poživatin.

Pokud vás zajímá více informací o rakovině varlat, stačí zagooglit, je toho docela dost. O samovyšetření varlat najdete informace a další odkazy i na wikipedie. Není problém ani odbornější literatura na tohle téma: Nádory varlat.

Jak takový záznam může vypadat, například:

4.-5. 10. 2007 střevní chřipka (horečka 38,1 v pátek/sobotu v noci) 2x zvracení, pak už jen teplota

Lékař určitě ocení, když mu přesně řeknete, kdy jste pozorovali první příznaky, než když zatápete v paměti a nadhodíte něco ve smyslu „už pár dní to bude“. Mně třeba dělá problémy sledovat velikost různých projevů na kůži, které se zvětšují. Po dvou týdnech nedokážu říci, jestli se to zvětšilo nebo ne (když to mám každý den na očích). Tady se jen stačí podívat do záznamu a hned vím, na čem jsem.

Výhodou je právě ta paměť a zachycení statistik. Může vám třeba napovědět, po jakém jídle máte zažívací potíže. Když se vám udělá špatně, stoprocentně nebudete vědět, co jste jedli dva roky zpátky při podobných potížích. Stačí si to opět ale zapsat, co jste předchozích 24 hodin snědli a můžete porovnat s předchozími zápisky a tak odhalit, co vám neprospívá. Můžete si i zapisovat léky, které vám doktor předepíše. Když se za dva roky setkáte s podobným problémem, stačí se podívat, co jste měli předtím (hodí se zvlášť, když jste s nějakým lékem spokojený). Já jsem to třeba řešil tím, že jsem si nechával krabičky (vzpomenout si na konkrétní kapky na rýmu z minulého roku v záplavě reklam je docela těžké).

Pokud si budete podrobně zapisovat i projevy nemoci (problému), začnete se lépe orientovat vtom, v jakém stavu je vaše zdraví a čím asi zrovna trpíte. Dokážete jednoduše rozeznat chřipku od nachlazení, budete schopný odhadnout, kdy máte jen běžné zažívací potíže, a kdy se jedná už o střevní chřipku. Prostě se naučíte mnohem lépe rozumět svému tělu (organizmu) a pochopit, jak na co reaguje a jakým způsobem se projevuje.

Kromě zdravotních záznamů si můžete zapisovat i léky a další věci, které vám buď předepíše lékař, nebo si je sami koupíte. Díky tomu tak můžete třeba získat přehled, kolik ročně utratíte za své zdraví, kolik z toho zaplatíte u lékaře a kolik vynaložíte vy sami.

Jak na to

Nejlepší je na takový zdravotní deník využít Excel či jiný tabulkový editor. Určitě půjde i jakýkoliv textový editor jako Word nebo Open Office. Pro lidi, co nemají rádi počítače je samozřejmě bez problémů použít záznamy na papíře. Já používám místo Excelu online tabulkový editor z Google Docs. Důvodem je, abych měl přístup z více míst a především ten, že bych jeden soubor byl schopný na svém počítači za nějaký ten rok ztratit.

Na českém internetu jsem nenašel žádný online zdravotní deník. Ani ve světě to překvapivě není valné. Našel jsem pár programů a papírových předtištěných deníků. Jediný za zmínku stojí healthizen.com. Je ale potřeba, aby člověk zvážil, jak citlivé informace chce o sobě dát pryč a jakým firmám. Já bych na úplně cizí firmu příliš nespoléhal, Google mi ještě tolik nevadí (zvlášť když data nejsou nijak charakterizována – Google neví, že to jsou informace o mém zdraví). Další nevýhoda takových online aplikací jako healthizen.com je, že vás zahrne větším množstvím reklamy. Reklama je samozřejmě cílená a tak hrozí větší riziko, že podlehnete. Problém je především v tom, že je vám nucené něco obecně, co pro vás nemusí být nejlepší, nebo ještě hůře vhodné.

Výhoda takové aplikace je, že už máte všechno předpřipravené. Jen rychle naklikáte a napíšete. Navíc vám to napoví i věci, které vás sami nenapadnou. Dále nabízí hromadu nástrojů, jako kalkulátorů BMI nebo kalorií. Můžete využít třeba kalendáře a zároveň připomínače, který vám připomene, kdy máte jít na očkování. Zajímavé jsou třeba přímo formuláře na předpisy nebo třeba seznam nemocí v rodině.

Pohádka na závěr

Škoda, že tohle nefunguje u nás v našem zdravotním systému. Takhle by měl vypadat zdravotní deník každého z nás. Přístup by k němu měl doktor, vy a pojišťovna. Doma se pak podíváte, co vám to doktor předepsal za léky a jak často je máte brát (kolikrát to člověk zapomene). Připomene vám, že se máte nechat přeočkovat, případně vám i doporučí, že teď je nejvhodnější čas, kdy se nechat oočkovat proti například klíšťové encefalitidě. V deníku byste viděli i platby, co doktor vykázal za práci a kolik vás tento měsíc stále zdravotní péče celkem a kolik na poplatcích (schválně, co teď musí člověk podstoupit, aby tuhle informaci získal). No ale konec pohádky. Osobně si zatím vystačím s jednoduchým zdravotník deníkem ve formě zápisku v Excelu. Jako začátek to je víc než dost.

Při čtení Respektu mne zaujala v článku Ve znamení chřipky jedna zajímavá informace uvedená v rámečku u článků s nadpisem Hamletovská otázka očkovací. A tím je poměr lidí, kteří se nechají očkovat u nás a v Rakousku, ne proti sezónní chřipce (tam to ještě tak nevadí), ale proti klíšťové encefalitidě. Respekt uvádí, že v Rakousku je očkováno 90% populace a u nás jen 17% (zdroj neuvádí).

Klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku) je neléčitelné virové onemocnění způsobující zánět mozkových blan. Následky nemusí být žádné (onemocnění vypadá jako lehká chřipka), ale také různé stupně ochrnutí až po smrt. Proděláním onemocnění na něj člověk získává imunitu. Oproti druhému nejběžnějšímu onemocnění přenášeného klíšťaty, Lymské borelióze, má nevýhodu, že se nedá lehce rozpoznat. Výhodu má zase tu, že se lze preventivně bránit očkováním. Lymská borelióza se naopak dá poznat podle skvrn na kůži, bohužel zase naopak neexistuje očkování (ještě že to není přesně naopak).

Proč ale u nás je ten počet tak nízký? Podle mého názoru stále velká většina lidí žije v iluzi, že se o ně vždycky postará stát. A to nejen z hlediska sociálního zabezpečení, ale naprosto absurdně i z toho zdravotního. Ve výsledku jsou pak schopný jít volit konkrétní strany jen pro zrušení třicetikorunových poplatků u lékaře a o zbytek už se postará náš zdravotnický systém. Ale tady zrovna přestřelili. Stát očkování proto klíšťové encefalitidě neplatí a jakkoliv se o vás, a následky prodělané nemoci, později postará, zdraví je to jejich a přijdou o něj oni.

Dost smutně pak zní článek z dalších českých médií: V Česku je z Evropy nejvíce nemocných klíšťovou encefalitidou. Mimo jiné je zde uváděné stejné číslo, tedy 17% očkovaných lidí proti encefalitidě.

Ceny očkování

Cena se pohybuje, podle toho co jsem našel na internetu, kolem 700Kč za jedno očkování a je potřeba celkem tři dávky. Pojišťovna sice očkování nehradí, ale přispívá na něj až 500Kč. Nicméně tyhle preventivní programy od pojišťoven jsou zoufalost sama a vydá to na samotný článek.

Odkazy

• Státní zdravotní ústav: Předpověď aktivity klíštěte obecného na území České republiky
• www.klistova-encefalitida.cz
• www.kliste-prevence.cz