Archiv pro měsíc: Září 2016

Chia semínka

Proč jsou důležité omega- 3 mastné kyseliny

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny jsou pro zdraví našeho organismu velice důležité. Bohužel, náš organismus si je nedokáže sám vyrobit. Jsme tedy proto maximálně závislí na příjmu těchto kyselin zvenčí. V dnešní době existuje nepřeberné množství doplňků stravy s obsahem omega-3, nicméně klíčový by měl být jejich příjem zejména přirozenou cestou –  zdravou stravou.

Co jsou omega-3 nenasycené mastné kyseliny

Omega-3 mastné kyseliny tvoří kyselina dokosahexanová (DHA) a eikosapentanová (EPA). DHA má příznivý vliv zejména na činnost mozku a nervové soustavy. EPA potom udržuje zdravé srdce a cévy, klouby a podporuje imunitní systém. Obě tyto kyseliny jsou obsaženy například v rybách. Do skupiny omega-3 mastných kyselin řadíme ještě kyselinu alfa-linolenovou (ALA), která je obsažena v listové zelenině.

Příznivé účinky omega-3 mastných kyselin

Jak jsou omega-3 mastné kyseliny prospěšné? Působí příznivě zejména na činnost srdce a cév – chrání srdce před poruchami srdečního rytmu, snižují krevní tlak, podílí se na příznivé hladině cholesterolu a ovlivňují srážlivost krve.

Dále mají nezanedbatelný vliv na nervovou soustavu a její činnost. Podporují paměť a slouží i jako prevence před vznikem Alzheimerovy choroby. Zajímavé jsou i výzkumy potvrzující vliv omega-3 mastných kyselin na duševní zdraví. Bylo zjevně prokázáno, že jejich nedostatek může vézt ke vzniku depresivního ladění až náchylnosti k depresím. Výzkumy poukazují i na to, že v oblastech s dostatečnou konzumací ryb, jako bohatým přirozeným zdrojem omega-3, trpí lidé mnohem méně depresemi a mají lepší náladu.

Zejména ženy ocení i jejich další pozitivní vliv – a to na kvalitu pokožky a vlasů. Další příznivé účinky jsou potom i na imunitní systém.

Omega-3 mastné kyseliny v potravinách

Ryby

Za skvělý zdroj omega-3 mastných kyselin považujeme ryby, a to zejména ty tučnější a mořské – losos, tuňák, sardinka, makrela, úhoř. Proto bychom je měli optimálně konzumovat alespoň dvakrát týdně.

Zelenina

Z rostlinných zdrojů je vhodné konzumovat obecně tmavou listovou zeleninu (kapusta, špenát, mangold, kadeřávek).

Ořechy a semena

V neposlední řadě nesmíme opomenout ani ořechy, mandle, dýňová, sezamová nebo lněná semínka. Ty jsou také na omega-3 mastné kyseliny bohaté. Podobně jako oleje z nich získané.

S konzumací oříšků, mandlí nebo dýňových semínek si budeme vědět rady, ale jak do jídelníčku zařadit nepříliš známá lněná semínka? Úplně na ně zapomenout by byla veliká chyba, jsou totiž velice výživná. Zakoupit je můžete v podobě celé nebo drcené. Před přidáním do pokrmu je nezapomeňte nadrtit nebo rozmixovat, protože tím usnadníte jejich vstřebávání ve střevě.

Lněný olej

Za doslova zázračný se považuje i lněný olej. Udává se, že nečištěný organický lněný olej obsahuje o zhruba 50% více omega-3 než kterýkoli jiný zdroj! Je však důležité jej konzumovat za studena, protože při delším zahřátí (nad 50°C) dochází ke zničení prospěšných látek. Při přidávání do teplých jídel se doporučuje přidávat olej až těsně před servírováním. Skladovat olej je třeba v ledničce.

Chia semínka

Novinkou poslední doby jsou i chia semínka. Někdy bývají označována za superpotravinu. Jsou totiž velice bohaté na omega-3 a omega-6, ale i celou řadu dalších látek – minerálů a vlákniny. Konzumovat je můžeme přidáním do různých jídel, například jogurtů, kaší nebo nápojů.

Očkování proti chřipce – ano nebo ne?

Chřipka je onemocnění, které máme tendenci trochu bagatelizovat. Často je chřipkou nesprávně označováno klasické nachlazení nebo viróza. Rozdíly jsou ale podstatné! Lékaři varují, že chřipka skutečně  představuje velkou zátěž pro organismus. I při nekomplikovaném průběhu může trvat dva týdny, s tím že únava může přetrvávat ještě podstatně déle, někdy i týdny. Dále pak varují před vznikem možných komplikací, které jsou až pro 2000 lidí ročně smrtelné.

Proočkovanost

Očkování proti chřipce, které je u nás běžně dostupné, však využívá pouze malý zlomek pacientů. Dle statistik je to kolem 7%, u lidí v seniorském věku pak kolem 20%. V porovnání se světem je ale proočkovanou proti chřipce v naší populaci skutečně velmi nízká. Podle lékařů za tím stojí fakt, že lidé mají tendenci toto onemocnění podceňovat, navíc nemají dostatek informací. Obávají se i vedlejších účinků. Přitom očkování chrání proti chřipkovým virům, nikoli proti virům způsobujícím běžné nachlazení. Někteří se tak mylně domnívají, že po očkování nebyli dostatečně chráněni. Ochránit proti všem virům ale skutečně nejde.

Příznaky chřipky

Chřipka je infekční onemocnění s velice krátkou inkubační dobou (18-24hodin) a rychlým přenosem. Šíří se kapénkovou nákazou a kontaminovanými předměty. Nakazit se je tak velmi snadné. V zimních měsících má často podobu epidemie. U nás probíhá nejčastěji ve dvou vlnách – kritické pro výskyt jsou první tři týdny v prosinci a druhá vlna potom v období ledna až března.

Onemocnění mívá náhlý začátek se zimnicí a vysokou horečkou kolem 38-40°C. Typická je celková zchvácenost, vyčerpanost a únava. Vyskytují se bolesti kloubů, svalů, zad a hlavy, často velmi intenzivní. Postupně se přidává i suchý dráždivý kašel. Naopak rýma nebývá typickým příznakem, ta je spíše záležitostí nachlazení. Tyto příznaky se během 4-6 dnů zmírní a ustoupí, nicméně únava a oslabení organismu ještě několik dní přetrvává. U dětí mohou být přítomny ještě zvracení, průjmy a celková nevolnost.

Očkování proti chřipce zdarma?

Očkování bývá v případě chřipky považováno za nejúčinnější prevenci. Pro rizikové skupiny, pro něž by chřipka mohla způsobit vážné zdravotní komplikace, je očkování hrazeno zdravotní pojišťovnou. Jedná se o osoby s chronickým onemocněním dýchacích cest, kardiovaskulárním onemocněním, cukrovkou, chronickým metabolickým onemocněním, onemocněním ledvin. Dále jsou to pak skupiny osob vyššího věku – nad 65 let a osoby trvale žijící v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.

Očkování proti chřipce v těhotenství

Další rizikovou skupinu tvoří těhotné ženy, u nich se však očkování nedoporučuje. Pro ně je v době chřipkových epidemií třeba zejména vyhýbat se rizikovému prostředí, obchodním centrům nebo cestování MHD.

Vakcína proti chřipce

Samotná vakcína proti chřipce je obecně dobře snášena a považována za bezpečnou. Je vyráběna z inaktivovaného neinfekčního viru nebo jeho částí a proto samotné onemocnění chřipky nemůže vyvolat. Snášenlivost bývá dobrá, v některých případech mohou po očkování 1-2 dny přetrvávat nežádoucí účinky charakteru únavy, lehce zvýšené teploty či bolestí svalů a kloubů. To je ale spíše výjimečné. Účinnost vakcíny je vysoká, udává se v 70-90%.

Co je však pro vakcínu chřipky specifické – ochrana je po očkování limitována jedním rokem, a to z toho důvodu, že viry chřipky velice snadno mutují. Proto se každý rok vyvíjí nový typ vakcíny, která je určena na ochranu právě proti aktuálním kmenům chřipkového viru.

Nemoc těla a duše – lupénka

Lupénka, neboli psoriáza, patří mezi nejstarší popsaná kožní onemocnění. Podle určitých studií trpí nějakou její, třeba i skrytou formou, každý čtvrtý člověk. Její svízel spočívá zejména v tom, že se jedná o onemocnění chronické a „nevyléčitelné“. Lze pouze korigovat její projevy. To je samozřejmě velice zatěžující pro samotné pacienty. Navíc jde nemoc, jejíž projevy „jsou vidět“, nejde je skrýt a to může velice negativně působit na psychiku pacienta. Ne nadarmo se uvádí, že lupénka patří mezi jedno z nejvíce zatěžujících onemocnění na psychiku.

Co je příčinou

Lupénka je geneticky podmíněné onemocnění. Dědičnost má vliv na vznik nemoci zhruba v 35%, dále jsou pak „důležité“ provokační momenty, které nemoc spustí. Mezi ně patří například stres, větší zatížení organismu, přechozené infekce. Výskyt lupénky se může vázat i na další autoimunitní nebo chronická onemocnění, kterými již pacient trpí.

Jak se projevuje

Lupénka je autoimunitní onemocnění, nebo-li nemoc vzniklá na základě určité poruchy imunitního systému. V jejím důsledku dochází k zrychlenému růstu kožních buněk a následnému zánětu kůže. Kožní buňka zdravého člověka dozrává 28 dní, kdežto buňka u pacienta s lupénkou pouze 4 dny. Tyto kožní buňky potom tvoří typická ložiska červené kůže s bílými olupujícími se šupinami. Zcela typický je výskyt na vnější straně loktů, kolen, zápěstních kloubů anebo na zádech. Objevit se ale může kdekoli – lékaři popisují i výskyt lupénky ve vlasech. V závažných případech však může lupénka pokrývat takřka celé tělo.

Jedná se o onemocnění chronické, kdy období klidu bez výskytu červených ložisek střídají období vzplanutí nemoci. Tato období mohou být různě dlouhá s různou intenzitou. Typicky zátěžové období pro výskyt ložisek je podzim a jaro. Rozhodně se však nejedná o onemocnění infekční.

Lupénka a léčba

Léčba lupénky se zahajuje lokálními prostředky – lokálně aplikovanými mastmi nebo pomocí světloléčby.

Z mastí je dostupná celá řada přípravků, včetně kortikoidů. Ty bývají považovány za účinné léky, nicméně je třeba je aplikovat skutečně v indikovaných případech. Jejich použití je nutné střídat i s jinými indiferentními mastmi nebo mastmi s jinými účinnými látkami. Dermatologové uvádí, že v dnešní době se užívají zejména moderní formy kortikoidů, které by měly mít i méně nežádoucích účinků.

Za další formu neinvazivní léčby považujeme světloléčbu (fototerapii). Má-li však být účinná, je třeba ji aplikovat alespoň čtyřikrát týdně a to po dobu cca 4-6 týdnů. Již z toho důvodu ji řada pacientů ani nepodstupuje, váže je totiž povinnost dojíždět do centra, kde je fototerapie aplikována. Při světloléčbě se užívá ultrafialové záření, které může být aplikováno lokálně nebo i celotělově. Není však vhodná při akutním vzplanutí. Nemocný by ji měl absolvovat minimálně dvakrát do roka.

Když lokální léčba nestačí

Těžší formy lupénky mohou vézt až k postižení kloubů a  revmatologickým potížím. Proto,

pokud lokální léčba nestačí, je třeba přistoupit k léčbě intenzivnější. Pacientům jsou podávány speciální  léky, tzv. imunosupresiva ve formě tablet nebo injekčně. Mohou mít pro pacienta i vedlejší účinky, takže bývají dávkována skutečně individuálně. Riziko vedlejších účinků se sleduje i krevními testy zaměřenými na krvetvorbu a činnost jater a ledvin.

Další možností je biologická léčba. Spočívá v podávání léků vyráběných genetickým inženýrstvím, které se podobají molekulám produkovaným v organismu. Dokážou zastavit nežádoucí reakce imunitního systému. Bývají považovány za vysoce účinné. Jejich „nevýhodou“ je poměrně vysoká cena, takže je lékaři mohou předepsat pouze některým pacientům, často v případě závažnějších projevů lupénky.

Menopauza

Menopauza, klimakterium nebo přechod jsou názvy pro období, kdy dochází ke ztrátě plodnosti ženy. Řada žen toto období vnímá negativně, zejména proto, že je provázeno celou řadou nepříjemných příznaků. Obecně klimakterium nastupuje kolem 50-ti let věku, ale existují individuální rozdíly. Nelze ani říci, že pokud se u ženiny matky dostavilo klimakterium v určitou dobu, podobné to bude i u ní.

 

O menopauze můžeme mluvit ve chvíli, kdy se menstruační krvácení nedostaví po dobu 12 měsíců. Již dříve, s blížícím se přechodem, se však mohou objevovat nepravidelnosti v krvácení či vynechávání periody.

Příznaky

Při klimakteriu dochází k poklesu určitých hormonů v ženském těle, zejména estrogenu, což s sebou nese celou řadu doprovodných příznaků.  Kromě nepravidelné menstruace se jedná o pokles libida, přibývání na váze nebo potíže se spánkem. Celá řada žen má zkušenosti i s nepříjemnými návaly horka a nočním pocení. Zabrat dostává i psychika ženy, hormony mají vliv i na vznik plačtivosti, podrážděnosti; výkyvy nálad jsou zkrátka dalším projevem menopauzy. Výčet nepříjemných symptomů můžeme dále rozšířit o zvýšenou únavnost, slábnutí vlasů, vysychání pokožky a vysychání vaginální sliznice.

Tyto příznaky se objevují rovněž individuálně, některá žena je pociťuje pouze mírně, jiná je může vnímat velmi intenzivně. V případě větších obtíží by se žádná žena neměla ostýchat navštívit odborníka, který ji s nepříjemnými doprovodnými symptomy může pomoci. Ať již jde o gynekologa, endokrinologa, v případě psychických obtíží i psychologa.

Co pomůže v době menopauzy

Chybějící hormon estrogen je možno dodávat do těla uměle, a sice formou tolik rozšířené hormonální substituční terapie. Tyto hormony předepisuje gynekolog a závisí na závažnosti obtíží dané ženy. Trendem je podávání tzv. nízkohormonální substituční terapie, což v praxi znamená podání co nejmenšího množství hormonů, které ale bude mít žádoucí účinek.

Podle lékařů je tento způsob řešení klimakterických obtíží nezávadný, ovšem některé ženy se hormonální substituce obávají.  Samozřejmě že existují případy, kdy podávání hormonů není vzhledem k přidruženým chorobám nebo zdravotnímu stavu ženy bezpečné, a proto lékař substituci každé ženě nepředepíše. Gynekologové uvádějí, že substituční terapie dokáže odstranit až 90% nepříjemných klimakterických obtíží. Navíc bylo prokázáno, že slouží preventivně před vznikem rakoviny tlustého střeva a Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

Bohužel, i zde existují určitá rizika spojená s užíváním substituce. Od méně závažných, jako je zadržování vody v těle, nepravidelné krvácení nebo bolesti prsů až po ty závažné. Podle statistik stoupá s užíváním těchto preparátů riziko rakoviny prsu, děložní sliznice nebo tolik obávané trombózy a dalších kardiovaskulárních onemocnění.

Fytoestrogeny

Pokud se z jakéhokoli důvodu substituční terapii bráníte a uznáváte spíše přírodní metody, existuje i pro vás řešení. Jedná se o látky přírodní povahy, které mají podobný účinek jako estrogeny. Nazývají se fytoestrogeny a najdeme je zejména v sóje, dalších bobovitých rostlinách (čočka, hrách, cizrna, fazole), lněných semínkách, pylu a mateří kašičce. Na trhu jsou k dostání i jako volně prodejné doplňky stravy. Ty však nemusí být tak podrobně testovány jako léky, takže i zde je třeba volit opravdu osvědčené produkty. Navíc je zřejmé, že jejich účinnost nebude tak vysoká jako u substituovaných hormonů. Na všechny klimakterické potíže nepůsobí, co však ženy dle výzkumů pozitivně hodnotí,  je jejich vliv na potlačení návalů horka.

Tomu, že fytoestrogeny opravdu účinkují  napovídají i statistiky. Podle nich totiž klimakterickými obtížemi trpí až 80% žen v Evropě a USA,  zatímco v Japonsku nebo Číně jen pouhých 20%. Pravděpodobně to souvisí s vyšší konzumací sóji v těchto asijských zemí.

Jedním ze snadno dostupných přípravů je například Sarapis plus. Obsahuje včelí produkty, jako mateří kašičku a květový pyl, dále extrakt ze šalvěje, chrom, železo, selen, beta karoten, koenzym Q10 a další. Navíc je obohacen o vitamíny C, D, E. Ve výsledku pak působí pozitivně na zvládnutí stresu, únavy, podporuje imunitu, funkci cév a kostí, zubů, nehtů a vlasů.

Jak si ulevit od příznaků přechodu

Nejen pomocí léků je možno bojovat proti příznakům menopauzy. Dobré je naučit se ulevit si proti nepříjemným návalům horka. Vhodné je oblékat vrstvené oblečení, které se snadno odkládá. Dobrým trikem může být napití se studeného nápoje. Vhodné je i vysledovat, co je spouštěčem těchto stavů, může jít o napití se teplého nápoje, stres, alkohol, kofein, kořeněná jídla nebo horké počasí.

Další doporučení vyplývají v dodržování zdravé životosprávy. Dostatek spánku, relaxace, pohyb, vyvarování se kouření a vhodná strava patří mezi základní pilíře.

Velmi často se také u žen v přechodu objevují problémy v oblasti pochvy. Její sliznice totiž vysychá, což s sebou nese riziko pálení, svědění a problémy při pohlavním styku. I zde je dostupné řešení v podobě lubrikantů nebo globulí, které se aplikují do pochvy a jsou schopny dodat chybějící hormon lokálně a zvlhčit sliznici. Pozor však na přípravky s glycerinem, ty mohou spíše dráždit. Vhodné je i posilování svalů pánevního dna, čímž se předchází i vzniku inkontinence.

Jak se stravovat

Samostatnou kapitolu v období menopauzy tvoří stravování. Není žádným tajemstvím, že metabolismus se přibližně od čtyřicátého roku zpomaluje. S tím může souviset i zvyšování hmotnosti a ukládání tuku na typických místech. Zdravá strava je tedy základ. S kofeinem, alkoholem, solí a kořením, obzvláště hodně ostrým by měly ženy šetřit. Dochucování mohou vyřešit například bylinky. Vhodné je také bílé pečivo nahradit celozrnným. Obsahuje vyšší podíl vlákniny a vitamínů, než pečivo z bílé mouky. Z masa je doporučeno volit spíše to méně tučné, jako krůtí nebo králičí. Důležité je nezapomínat ani na ryby, neboť ty jsou důležitým zdrojem vitamínu D.

Bylinky

Bylinky mohou řadě žen v přechodu pomoci od návalů horka, výkyvů nálad nebo poruch spánku. Proto je třeba na ně určitě nezapomenout a alespoň je vyzkoušet. V přechodu pomáhá například červený jetel, z něhož si můžete udělat čaj. Obsahuje totiž přírodní estrogeny. Výčet bylinek by byl ale mnohem delší, dále vám může pomoci třeba hluchavka, hloh, andělika čínská, rakytník nebo třezalka.