Parodontitida (paradontóza, paradentóza)

Pod pojmem parodontitida označují odborníci zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubu (závěsný aparát tvoří dáseň, ozubice, zubní cement a alveolární výběžek). Obecně řečeno jde o strukturu, která drží zub na svém místě. Pokud ale dochází k jejímu poškození, konečným stadiem může být až ztráta zubu, často několika zubů najednou.

Příčina je známa – opět jde o zubní plak a zubní kámen a bakterie v nich obsažené. Ty porušují okolní struktury zubu, až dochází k postupnému úbytku kosti kolem zubu v důsledku tohoto zánětu. Dědičnost v tomto případě nehraje příliš výraznou roli a ohroženi daleko více jsou všichni kuřáci. Celý příspěvek

Hazardní turistika: funkce a tipy pro začátečníky

Hazardní hry jsou flexibilním a vzrušujícím moderním koníčkem, který vás účinně zbaví nahromaděného stresu a umožní vám zapomenout na naléhavé problémy. Vyzkoušet tuto zábavu je snadné: stačí se seznámit s výběrem agregátorů kasinových stránek, které vám pomohou vybrat bezpečné a hodnotné weby, vybrat si jedno z csgame.cz a vytvořit si účet na platformě.

Nejlepší česká online kasina, například automaty zdarma, poskytují nováčkům štědrý uvítací dárek, který vám umožní vyzkoušet si hry, které se vám líbí, zdarma a uzavřít první sázky bez ztráty vlastních peněz.

Další možností, jak se seznámit s hrami za peníze, je výlet na hazardní turné, které bude vzrušujícím dobrodružstvím plným nových známostí a živých emocí.

Co je hazardní turné?

Gambling tour – výlet, který je organizován po dohodě s jedním z kamenných kasin. Hráč si vybere zemi a oblíbenou instituci, kontaktuje konzultanta a vyjedná podmínky cesty.

Nejčastěji člověk neplatí za letenku, transfery, stravu a ubytování – všechny náklady hradí instituce. Na oplátku musí cestující utratit v kasinu určitou částku uvedenou ve smlouvě.

Hráč se usadí v hotelu nebo v pronajatém bytě v blízkosti vybraného kasina, navštěvuje kasino každý den a sází na hazardní hry. Zároveň se může procházet po městě, navštěvovat zajímavá místa a akce, ale na vlastní náklady.

Top 5 zemí, kde je rozvinutá hazardní turistika

Některé země mají rozvinutější hazardní hry než jiné – takové státy mohou nabídnout působivější pozemní vybavení i vysokou úroveň služeb.

Seznam nejoblíbenějších zemí pro junketovou turistiku zahrnuje:

Spojené státy americké. Las Vegas je synonymem vzrušení a zábavy pro každého, kdo tento stát někdy navštívil. Město je plné zářících neonových míst a každé z nich se kvalitativně liší od ostatních a nabízí jedinečný zážitek. Jedním z nejoblíbenějších pozemních kasin v USA je Stratosphere Las Vegas, které měří přes 7 000 metrů.

Provozovna nabízí velký výběr hazardních her – automatů i stolních karetních her. Abyste mohli ve Stratosphere sázet, nemusíte být milionáři – minimální sázka v blackjacku je pouhých 5 dolarů.

Monako. Hazardní průmysl významně přispívá do státní pokladny a místní podniky jsou okázalé a elegantní. Přitahuje velké hráče a v kamenných kasinech platí přísný dress code – muži chodí v oblecích a ženy v elegantních večerních šatech.

Malta. Jedna z největších mezinárodních komisí pro hazardní hry díky svým loajálním zákonům o hazardních hrách. Také nejlepší místa v zemi – kasina Dragonara a Oracle Casino – vyžadují vysokou úroveň etikety a přísný dress code.

Británie. Země, kde se aktivně rozvíjí podnikání v oblasti hazardních her, a místní podniky jsou známé svým nenapodobitelným stylem a vysokou kvalitou služeb. V roce 2007 byla v Londýně poprvé otevřena největší místní instituce Casino at The Empire.Základním pravidlem místních heren je vždy používat hotovost. Na rozdíl od jiných mezinárodních kamenných kasin vám místní místa neumožňují hrát na úvěr ani nechávat cennosti jako zástavu.

Gibraltar. Na Gibraltaru sídlí další světoznámá komise pro hazardní hry, které pomáhají nízké daňové sazby a mimořádně příznivé zákony. Místní obyvatelé nabízejí širokou škálu kvalitních kamenných i online kasin.

Tipy pro nováčky v oblasti hazardní turistiky

  • Hazardní turistika je nesmírně vzrušující dobrodružství, které stojí za to alespoň jednou v životě vyzkoušet.
  • Když se poprvé setkáte s myšlenkou odjet do zahraničí a hrát v kasinu, je třeba zvážit několik faktorů:
  • Je vhodné se předem domluvit se zástupci podniku, kolik peněz by se mělo v kasinu utratit, aby částka ospravedlnila očekávání.
  • Je vhodné předem zvážit, že některé podniky vyžadují určitý dress code, takže si s sebou vezměte formální oblečení.
    Vyhraďte si další peníze na návštěvu dalších zábavních akcí v zemi.
  • Před podpisem smlouvy si ji důkladně přečtěte a ujistěte se, že jste si vyjasnili všechny nejasnosti.
  • Mít středně pokročilou nebo pokročilou úroveň angličtiny, abyste mohli komunikovat s lidmi kolem sebe.
  • Pokud se chcete vydat na cestu se spolucestujícími, měli byste si ověřit, zda není k dispozici speciální nabídka – někdy mohou lidé, kteří se vydají na cestu s kamarády, získat slevu.

Být starší 21 let. Zatímco některá kasina umožňují hrát od 18 let, některé provozovny přijímají pouze osoby starší 21 let. Vždy byste měli mít u sebe cestovní pas.
Podtrženo, sečteno

Hazardní turistika může být nezapomenutelným dobrodružstvím: výhodou tohoto konceptu je, že člověk za cestu neplatí sám. Veškeré finanční povinnosti přebírá herna a hráč musí pouze každý den přijít do kasina, vsadit si o skutečné peníze a užívat si atmosféru a vysoké výhry.

Zdravý životní styl se neobejde bez sportu

Pokud chcete zhubnout a zapracovat na své postavě, většinou to bez pohybu nepůjde. Cvičení může mít mnoho různých podob, takže si snadno zvolíte takovou možnost, jaká vám bude nejvíce vyhovovat. A na jaké základy nezapomenout? To se dozvíte přímo v tomto článku s praktickými radami pro cvičení, které je pohodlné a zábavné.

Kvalitní obuv

Pro cvičení v posilovně i venkovních podmínkách je velmi důležitá kvalitní sportovní obuv. Pomůže udržet nohu v optimální pozici, čímž můžete předejít i zraněním. Vhodné boty jsou důležité i pro zdraví kloubů, protože dokážou tlumit nárazy například při běhu či skákání. Rozhodně se tak vyplatí zvolit kvalitní variantu, i kdyby se mělo jednat o trochu vyšší investici. Dámská sportovní obuv navíc může i velmi dobře vypadat.

Vhodné oblečení

Druhým velmi důležitým bodem pro pohodlné cvičení je pořádné a stylové oblečení. Zvolte takové kousky, které neomezují volný pohyb. Pánské sportovní oblečení by mělo být z kvalitních materiálů, které absorbují pot a zároveň jsou dostatečně prodyšné.

Taška, do které se vejde všechno potřebné

Při pravidelných návštěvách fitness centra zjistíte, že si s sebou nosíte poměrně velké množství věcí. Jde o boty, oblečení, ale i ručník, láhev na pití, šampon a další drobnosti. A to všechno je potřeba v něčem přenést. Z toho důvodu se vám jistě bude hodit prostorná taška do fitka.

Nezbytné pomůcky pro kvalitní domácí trénink

Na zkvalitnění tréninku a případné zvýšení obtížnosti jistě oceníte nejrůznější tréninkové pomůcky. Pomohou s novými cviky nebo ztíží ty stávající, takže se budete neustále posouvat a pracovat na sobě po všech směrech. Naprostým základem by měly být volné činky. Ty můžete doplnit odporovými gumami, hrazdou, posilovacími pásy a dalšími pomůckami. Uvidíte, že díky tomu bude cvičení ještě o něco zábavnější.

Ovoce, které vás překvapí chutí i vzhledem

Doby, kdy se stály fronty na pomeranče nebo na banány, už jsou naštěstí pryč, a ovoce jako je ananas, kiwi nebo liči tvoří stálý sortiment všech supermarketů. K dostání je však spousta jiného ovoce, o kterém jste možná ještě ani neslyšeli. Pojďme si představit některé neobvyklé druhy.

Granadilla

Jinak nazývaná také Mučenka jedlá pochází ze Střední a Jižní Ameriky a dále pak z oblastí subtropů Afriky, Asie a Austrálie. Je to žlutooranžový plod o velikosti vejce a vyznačuje se velmi sladkou chutí, která připomíná kombinaci broskve, meruňky, jahody a maliny.

Dužnina se nejčastěji vyjídá lžičkou, ale lze ji i rozmixovat nebo použít do salátů, dezertů, zmrzlin nebo džemů. Vyvarujte se však konzumaci s mléčnými výrobky – její chuť poté hořkne!

Tip: Hledáte zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc? Najdete je i ve vašem krají (například ZDVOP Královéhradecký).

Cherimoya

Údajně jedno z nejlahodnějších druhů ovoce na světě vůbec! Roste především v Peru a Ekvádoru v nadmořské výšce nad 1000 metrů. Plody mají tvar obří jahody s šupinatou slupkou, která se postupem času zbarvuje ze zelené na hnědou – sklízí se totiž nezralá a před konzumací se musí nechat dozrát.

Dužina je bílá, máslově měkká a chuťově dokonce máslo, nebo alespoň máslový vanilkový zákusek, spolu s banány, jahodami a ananasem, připomíná.

Jackfruit

Jde o obří plod, který váží až několik (desítek) kilogramů, avšak podíl jedlé části je poměrně malý. Pochází z Asie a v Indii je považován za jídlo chudých, běžně totiž v pokrmech nahrazuje maso. Konzumuje se syrový, tepelně upravený a dokonce i nezralý. Chuťově může připomínat fíky, banány nebo nektarinky, je nasládlý a osvěžující.

Karambola

Ovoce ve tvaru hvězdičky, jste již zřejmě zaregistrovali. Však i její druhý název – čínská hvězdice – o jejím tvaru leccos napovídá. Pochází z tropů a subtropů celého světa, nejvíc rozšířená je však v Asii.

Je to velmi šťavnaté ovoce, jehož chuť je sladká až kyselá, a voní po jasmínu. Pro svůj netradiční tvar se využívá hlavně k ozdobám ovocných salátů, pohárů nebo míchaných drinků.

Kumkvat

Jde v podstatě o miniaturní citrus připomínající pomeranč. Pochází převážně z Jihovýchodní Asie, ale setkat se s ním můžete i v USA nebo ve Španělsku. Konzumuje se celý včetně tenké slupky, která je na rozdíl od kyselé dužiny sladká. Jeho nejideálnější využití je při přípravě ovocných salátů, džusů, kompotů nebo džemů.

Mangostan

Jde o netradiční ovoce původem ze Střední a Jižní Ameriky, Madagaskaru, Indočíny a Tchaj – wanu. Plody jsou červenohnědé až fialové, velikostně odpovídají rajčeti a pod slupkou se nachází bílá šťavnatá a lahodná dužina rozdělená na čtyři až osm dílků.

Chutí připomíná kombinaci hroznů, jahod, ananasu a broskve. Ideální je konzumovat ho čerstvý, ale skvělé využití má i při výrobě marmelád nebo džusů. Kompotováním však ztrácí své aroma.

Pitahaya

Neboli dračí ovoce je plod kaktusu rostoucího v tropické Americe a jihovýchodní Asii. Bílá dužina s černými semínky je šťavnatá a chutí připomíná kiwi, angrešt a meloun. Nejčastěji se konzumuje v syrovém stavu a to tak, že se rozkrojí a vyjídá lžičkou. Můžete ji však i rozmixovat, vyrobit z ní zmrzlinu nebo jednoduše přidat do tvarohu či jogurtu.

Rambutan

Ovoce vzhledem i chutí připomíná liči, ale jeho aroma je ještě intenzivnější. Chutná po ananasu a meruňkách, skvělý je v ovocných salátech, kompotech nebo marmeládách, ale skvěle si rozumí i s masem nebo výraznými sýry. Pochází z Asie, Austrálie, východní Afriky a Jižní Ameriky a v tradiční čínské medicíně se využívá i k léčbě bolestí žaludku nebo zubů.

Salak

Jinak nazýván také jako „hadí ovoce“ se nejvíce pěstuje v Thajsku. Má tvrdou šupinatou slupku připomínající hadí kůži (odtud hovorový název) a má červenohnědou barvu. Dužina je žlutobílá, chutná po jablkách a konzumuje se převážně v syrovém stavu.

Tamarillo

Jde o až 10 centimetrů dlouhé červené bobule s velmi šťavnatou kyselou dužinou. Chuťově připomíná kiwi, mučenku nebo dokonce rajče. Avšak pokud natrefíte na plody žluté barvy, ty jsou sladší a chutnají spíš po mangu nebo meruňce.

Pěstuje se zejména na Novém Zélandu a v Jižní Americe, ale setkáte se s ním i v Africe a dokonce i v Evropě. Konzumuje se jak syrové, tak jakkoliv tepelně upravené.

Můžete ho tedy vařit, smažit, grilovat, péct, dusit i zavařovat. Nejchutnější je však tehdy, když se rozpůlí, pocukruje a nechá přes noc odležet v lednici. Můžete ho také rozpůlit a zalít zmrzlinou. Široké využití má však i při klasickém vaření na slano.

Tamarind

Někdy se nazývá jako kyselé nebo indické datle, ale pochází z tropické Afriky. Tvarově připomíná velké hnědé fazole, která mají pod slupkou velmi tvrdá semena v hnědé dužině. Chuťově připomíná kombinaci povidel, datlí a sušených třešní.

Konzumuje se v čerstvém, vařeném, sušeném nebo zavařeném stavu a je i velmi účinným projímadlem.

Klíšťata: věčný problém teplé sezony

Jakmile se začne oteplovat a procházky se začnou prodlůžovat, přichází na řadu tradiční problém – klíšťata. Nejde pouze o nepříjemný zážitek z kousnutí: ten druh hmyzu přenáší taky různé nemoci.

Něco z biologie


Klíšťata jsou druhem parazitů a živí se krví, kterou vysávají hostitelským zvířatům a lidem. Zdržet se “na návštěvě” na těle hostitele můžou od hodiny do několika týdnů.   

Biologové spočítali: existuje kolem 900 druhů klíšťat, přičemž pouze malá část z nich si oblíbila psy jako hostitelská zvířata, většinou napadají ježky a veverky.

Klíšťata preferují stín a vlhkost, jsou nejvíce aktivní na jaře a v létě (březen až říjen). Některé druhy hledají nového hostitele, zatímco ostatní trpělivě čekají, až naskytne příležitost.  


Klíšťata a nemoci     

  

Kousnutí klíštěte je nepříjemné samo o sobě: objevuje se pocit svedení pokožky, pes se může začít drbat, být nervózní atd. Další věc je hrozba onemocnění: během procesu sání se do krve hostitele můžou dostat různé patogeny.

Mezi život ohrožující choroby patří:

  • Lymská borelióza – způsobuje problémy se srdcem a ledvinami.
  • Babesióza – je příčinou anemie.
  • Klíšťová encefalitida (TBE) – podle symptomů připomíná chřipku.
  • Ehrlichióza – je nemocí středomořských oblastí.
  • Anaplasmóza – vede k poruchám nervového systému a paralýze.


Seznam nebezpečných onemocnění je samozřejmě delší, proto během teplých měsíců je dobře mít na paměti, že klíšťata jsou aktivní. Můžou sice vyskytovat jak v trávě, tak v listí stromů, nicméně procházka po louce je v tom smyslu méně nebezpečná, než výlet do hezky zarostlého přírodního parku. 

Po každé procházce je třeba důkladně prohlédnout srst psa. Pokud naleznete parazita, ihned ho odstraňte. Podrážděné místo opatrně očistěte a naneste na něj veterinární přípravek EnteroZOO. Má jemnou gelovou strukturu a skvěle urychluje hojení drobných poranění, zároveň brání průniku bakterií do ranky. Pokud si to zvíře olíže, naneste další vrstvičku. Přípravek se do těla nevstřebává, je zcela bezpečný i pro kojící nebo březí feny a mláďata.                            

Nemělo by se zapomínat na speciální obojky a prostředky proti klíšťatům – konkrétní produkt vám doporučí váš veterinář.

POZOR:
V případě, že pes se necítí dobře, a vy máte podezření, že za to můžou právě klíšťata, okamžitě se objednejte k veterináři, první pomoc v domácích podmínkách nestačí.  

Nejčastější problémy s vlasy: Vyřešte je bez chemie


Vlasy jsou korunou krásy, ale i zrcadlem našeho zdraví. Téměř každá nemoc, hormonální dysbalance či stres se podepíšou právě na kvalitě vlasů. Trápí vás některý z nejčastějších problémů s vlasy? Velmi pravděpodobně nebudete žádnou předraženou kosmetiku pro zlepšení jejich stavu potřebovat. Podívejte se na naše tipy na přírodní péči o vlasy.

Padání vlasů

Vlasy se zcela přirozeně obnovují vypadáváním a během 4-6 let se dokonce stihnou vyměnit úplně všechny. Proto se nemusíte trápit, když vám po mytí či česání vlasů nějaký ten chomáč vypadne.

Problém ovšem nastává, když vlasů vypadává příliš. Ty se pak nestíhají obnovovat, hustota vlasů klesá a jejich zdravý vzhled je ten tam.

Nejčastější příčinou padání vlasů jsou hormonální výkyvy. Znají to ženy v menopauze, těhotné ženy, muži s vysokou hladinou hormonů, ale i například lidé s hormonálními poruchami. Důvodem snížené kvality vlasů můžou být i prodělaná infekční onemocnění, stres či užívání některých druhů léků.

Dalším faktorem je i samotné zacházení s vlasy. Těsné culíky, agresivní vyčesávání či barvení a nadměrné používání chemických přípravků vlasům neprospívají.

Jestli trpíte nadměrným vypadáváním vlasů, je nutné zaměřit se i na jídelníček a doplňky stravy na vlasy. Dbejte na dostatečný přísun bílkovin (maso, vejce) a vitamínů proti padání vlasů skupiny B (vnitřnosti, ořechy, luštěniny a další). Naopak, je vhodné omezit konzumaci alkoholu, cukru a polotovarů.

Tajemství krásných vlasů je ve stravě.

Vši ve vlasech

Vši jsou jedním z nejčastějších problémů všech dětí, které se pohybují v kolektivech. Veš dětská se šíří přímým kontaktem hlav a nemá s hygienou nic společného. Základem úspěšného odvšivení je:

  1. Odstranění vší ve vlasech
  2. Odstranění hnid
  3. Informování dětských kolektivů

Odstranění vší a hnid není tatáž věc. Obě stádia vší jsou totiž jinak odolná a vyžadují i jiný způsob odstranění.

I když řada výrobců šamponů proti vším ve vlasech garantuje účinnost i proti hnidám, jde o mýtus. Hnidy jsou obaleny v nepropustném a pevném pouzdru a žádná chemie proti nim neúčinkuje. Proto je buď potřeba je odstranit mechanicky, nebo počkat, než se vylíhnou a odvšivovací kúru opakovat.

Doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc, z Katedry parazitologie PřF JU k tématu doplňuje:

„V současné době není u nás na trhu, pokud vím, jiný šampon než ty, které působí mechanicky: ucpou pomocí olejnaté látky vším vzdušnice a tím je udusí. Hnidy vzdušnice nemají, dýchají povrchem a velmi pomalu: olejem by musely být obaleny mnoho dní, aby odumřely. To se při odvšivení šamponem neděje.“

Navíc proti vším v současné době neexistuje ani žádná 100% účinná prevence. Vši si opravdu nevybírají a jdou na jakékoli vlásky. Mnoho maminek vám možná bude doporučovat různé repelenty či esenciální oleje, ty ale můžou způsobit více škody než užitku. Důležitá je především pravidelná kontrola vlasů.

„Účinné jsou repelenty obsahující IR 3535. To je ale už „chemie“, sice šetrná, ale řada lidí to pro děti nechce. Kromě repelentních účinků má látka i insekticidní účinky. Ale na 100 % v přírodě nefunguje skoro nic: doporučuje se kombinovat repelent a vyčesávání,“ říká parazitolog Oleg Ditrich.

Z esenciálních olejů lze jako „odpuzovač” vší doporučit citronovonný eukalypt, případně v kombinaci s levandulí a tea tree olejem – pozor, samotný čajovník už nezabírá, vši si zvykly. A u holek vlasy zasponkovat, stáhnout, zaplést do copu…, zkrátka do zavšiveného kolektivu nechodit s rozpuštěnými vlasy.

Nejefektivnější je vyčesávání pomocí Kouzelného všiváčku, který pomocí mikrospirál na zubech hřebenu vyčeše nejen vši, ale i hnidy. Nepoužívejte žádnou agresivní chemii, stačí běžný kondicionér. Dokonce ani kúru nemusíte opakovat. Když se napoprvé zbavíte i hnid, žádné nové vši se nevylíhnou. Jedná se tak o nejšetrnější, nejlevnější i nejjednodušší způsob odvšivení.

Jemné a suché vlasy

Tento typ vlasů působí jako bez života, je velmi náročný na úpravu, a navíc se lidem se suchými vlasy často třepí konečky. Péče o jemné vlasy by měla být především šetrná. S kosmetikou to rozhodně nepřehánějte. Přemíra různých „zázračných“ přípravků na suché vlasy jim ještě více ublíží.

Používejte pouze jemný šampon na suché vlasy a kondicionér. Vlasy nemyjte denně, snažte se je česat velmi opatrně a nepoužívat žádné stylingové přípravky. Šampon nanášejte vždy pouze na pokožku hlavy, nikdy ne na délky vlasů. Ty se vyčistí dostatečně ve chvíli, kdy budete šampon z vlasů smývat. Pří přímé aplikaci šamponu na délku či konečky vlasů se zhoršuje jejich vysušení.

Na roztřepené konečky je pak jediný účinný recept – nůžky. S jemnými vlasy si bohužel nikdy dlouhou hřívu nevypěstujete. Zvolte raději krátké a svěží sestřihy, které unaveným vlasům uleví. Vlasy fénujte pouze studeným vzduchem.

Existuje i několik přírodních receptů na masky na suché vlasy. Zkuste si na ně nanést avokádo, které má výborné hydratační účinky. Už naše babičky používaly na své vlasy syrová vajíčka, která suché vlasy nejen hydratují, ale i posilují a dodávají jim lesk.

Nejlepší péči o vlasy hledejte v přírodě.

Mastné vlasy

Nejčastější příčinou mastných vlasů je paradoxně jejich příliš časté mytí. Čím častěji totiž vlasy myjete, tím intenzivněji začne vlasová pokožka produkovat maz. Zkuste pár dní mytí vlasů vynechat, třeba když budete na chalupě. Uvidíte, že už po prvním umytí se vám vlasy nezamastí tak rychle. Rozestupy mezi mytím prodlužujte až do chvíle, kdy vám bude stačit mytí dvakrát týdně.

Mnoho lidí má ale přirozeně mastnější pleť, a tím pádem i pokožku vlasů. V takovém případě je potřeba přizpůsobit péči o vlasy tomuto specifickému problému.

Jestli se vám ani snížením frekvence mytí vlasů nezlepšil jejich stav, používejte alespoň méně šamponu. Na vlasy si moc nesahejte a příliš často je ani nečešte. Kondicionér nanášejte pouze na konečky vlasů, nikdy ne na pokožku a kořínky. Vlasy si myjte v co nejstudenější vodě. Horká voda totiž podporuje tvorbu mazu.

Pro snížení mastnoty ve vlasech používejte citron. Ten pokožku vlasů krásně vyživí množstvím důležitých minerálů a vitaminů, a zároveň pomůže odstranit přebytečný maz. Citronovou šťávu si nanášejte na vlasy vždy před mytím. Stejně dobře poslouží roztok z jablečného octa (1 lžíce octa na 1 šálek vlažné vody).

 

Krvácejí vám dásně? Pozor na paradontózu

Paradentóza nebo též paradontóza je poměrně známý strašák všech, kteří nedodržují správnou zubní hygienu. Asi všichni víme, že toto onemocnění zubů může vézt až k jejich ztrátě.  Lékaři jej označují ještě jiným termínem – paradontitidou, kdy jsou veškeré příznaky podpořeny viditelným zánětem. Celý příspěvek

Únavový syndrom – diagnostika a léčba bývá obtížná

Pocit únavy zná každý z nás. Ale není únava jako únava. Pokud překročí určitou hranici a trvá dlouhodobě, může se jednat o tzv. únavový syndrom.

Jde o soubor rozličných příznaků, které dokážou pacientům pořádně zkomplikovat život. Diagnostiku je třeba provézt velice pečlivě, neboť podobnými příznaky se může manifestovat celá řad onemocnění. Pokud již lékař diagnózu únavového syndromu vysloví, čeká na pacienta léčba dlouhodobějšího rázu, která nebude vždy snadná, ovšem s pomocí odborníků se dá i toto svízelné onemocnění vyřešit. Celý příspěvek

Prevence a léčba křečových žil

Nejen estetický problém – tak by se dalo charakterizovat jedno z nejčastějších cévních onemocnění – křečové žíly (odborně varixy). Onemocnění je to tak časté, že ho zná snad každý. Týká se každé třetí ženy a překvapivě i každého čtvrtého muže. Ve věku nad 60 let má pak problémy s křečovými žilami každý druhý z nás.

Wokandapix / Pixabay

O co jde

Za křečové žíly lékaři označují vakovitě rozšířené žíly nejčastěji na dolních končetinách. Ve většině případů je postižen tzv. povrchový žilní systém, proto jsou křečové žíly tak dobře viditelné. Na druhou stranu pacienti nejsou z toho důvodu příliš ohroženi embolií, protože ta se týká především komplikací v hlubokém žilním systému.

Za vznikem křečových žil stojí oslabená žilní stěna, zejména pokud je často namáhána. Takovou námahu může znamenat nadváha a obezita, nedostatek pohybu, nadměrné statické zatížení (dlouhé stání nebo naopak sezení bez změny polohy), zátěž v těhotenství, hormonální změny, nošení vysokých podpatků u žen, stavy po úrazech a podobně. Při náchylnosti ke vzniku hraje hlavní faktor zejména dědičnost – rodinný výskyt varixů to dle lékařů jen potvrzuje.

Křečové žíly – projevy

Že je žilní stěna oslabená a namáhána se projeví záhy – viditelnými žilami, nejčastěji na bércích, ale i na stehnech. To znamená pro řadu žen nepříjemný estetický problém, nicméně je třeba si uvědomit, že křečové žíly mohou působit další nepříjemné potíže.

Nejčastějšími projevy křečových žil jsou námahová bolest a snadná unavitelnost. Může docházet k hromadění tekutiny mimo cévní řečiště a objevují se otoky  – nejčastěji kolem kotníků, ale i výše, dle stupně a rozsahu postižení cévního řečiště. Oteklé nohy jsou sami o sobě těžké a bolavé. Nezřídka si musí pacienti ulevit sednutím a odpočinutím, za úlevovou polohu se dá považovat uložení nohou do zvýšené polohy, což vede k ustoupení otoku.

Z dalších projevů, zejména v pokročilejších fázích, dochází ke změnám barvy kůže a její kvality, tuhnutí podkoží a dokonce až i k porušení kožního krytu. Pacienti jsou potom náchylní ke vzniku tzv. bércového vředu, který se v důsledku špatného cévního zásobení může problematicky hojit.

Křečové žíly – prevence

Ideální by byl stav, kdy bychom dokázali křečovým žilám předcházet. Kvůli dědičnosti je to však poměrně svízelné, ovšem i tak se dá spoustě vyvolávajících a podpůrných příčin vyvarovat a tím pádem i snižovat riziko vzniku.

Na prvním místě je sledování svojí hmotnosti – je zcela logické, že nadváha a obezita nebudou pro zdraví cév přínosné. S úpravou hmotnosti souvisí i dostatek pohybové aktivity, která příznivě působí na průtok krve cévním řečištěm. Za nevhodné považují lékaři i dlouhodobé stání nebo sezení – vhodnější je se pravidelně protáhnout.

Dalším, pro ženy nepříliš populárním doporučením je vyvarování se nošení obuvi na vysokých podpatcích. Co se týče koupele, není vhodná horká koupel nebo lázeň, po ní by totiž žíly ještě více naběhly. Příznivé je naopak sprchování lýtek střídavě studenou a teplou vodou.

Z přípravků, které působí příznivě na křečové žíly můžete vyzkoušet například přípravky s extrakty jírovce – kaštanů, zabraňují například otokům.

Nezapomínejte ani na kompresivní punčochy. Působí preventivně proti vzniku otoků a tím i nepříjemných bolestí a pocitu těžkých nohou. K dostání jsou v různých stupních komprese a délce. Klasická je od konců prstů pod kolena, v delším provedení pak punčochy sahají od konců prstů až pod třísla.

Křečové žíly – léčba

Veškerá preventivní opatření můžeme považovat i za opatření léčebná, a to zejména v počátečních fázích onemocnění. Pokud jsou ale problémy se žilami větší, zejména ženy s nimi mají estetický problém a preferují radikálnější řešení – tedy operaci.

Křečové žíly – operace

Jaké metody léčby tedy dnešní moderní chirurgie nabízí? Jedná se o několik možností, kdy s vámi lékař konzultuje metodu co nejvhodnější k odstranění vašich potíží. Zde jsou nejznámější z těch invazivně používaných.

Sklerotizace

Nejedná se o operaci, ale o pouhý invazivní zákrok. Spočívá v napuštění postižené cévy speciálním roztokem, který vyvolá umělý zánět a zničí postiženou cévu. Ta se po této aplikaci po několika týdnech vstřebá. Zákrok se provádí ambulantně a pacienta po zákroku omezuje pouze minimálně. (Jedním z těchto opatření je nošení kompresivních punčoch po určitou dobu.) Zároveň je vhodný pro křečové žíly menšího, ale i středního rozsahu.

Laserové ošetření

Ošetření křečových žil pomocí laserového paprsku představuje další možnost. Metoda spočívá v aplikaci laseru do postižené oblasti, čímž dojde k „odstranění“ křečových žil pomocí tepelné energie z laserových paprsků. Metoda je minimálně invazivní a provádí se v místním znecitlivění. Následná opatření po výkonu nejsou prakticky nijak omezující (jde zejména o to chránit oblast před působením tepla a slunce po určitou dobu).

Stripping

Jedná se o nejběžnější chirurgickou metodu, při které se postižená žíly vytáhne pomocí sondy z malého řezu. Pooperační období již bývá delší, nutné je nosit kompresivní punčochy po dobu přibližně 6 týdnů, obvyklá je i pracovní neschopnost. Nevýhodou je i poměrně velké procento recidiv- až v 10-25% případů.

Radiofrekvenční ablace

Jedná se o miniinvazivní a poměrně šetrné ošetření, které se provádí v místním znecitlivění. Princip spočívá v aplikaci sondy do postižené oblasti, přes kterou se aplikuje vyšší teplota, čímž dochází k uzavření postižených cév. Rekonvalescence bývá rychlá a navíc recidivy se objevují podstatně méně častěji.